Slovník hodinářství a starožitných hodin

Na této stránce naleznete různé pojmy ze světa hodinářství, zejména pokud se jedná o starožitné hodiny. Ač je tento hodinářský slovník poměrně obsáhlý, stále není zdaleka kompletní. Prosíme, berte jej spíše jako pomůcku pro laickou veřejnost, nikoli jako významný zdroj pro studium oboru hodinářství. Tento slovník můžete využít například při nákupu či prodeji starožitných hodin, abyste se lépe zorientovali v popiscích zboží.

Analogové hodiny. Hodiny, které zobrazují čas pomocí nepřetržitého mechanického nebo fyzického pohybu, například ručiček, otočných kotoučů nebo jiných ukazatelů. Nemusí obsahovat ciferník nebo tradiční ručičky, ale stále zobrazují čas analogově, tedy jako spojitý údaj, nikoli v číslicích jako digitální hodiny.

Atomové hodiny. Přesné hodiny, které měří čas podle rezonanční frekvence atomů. Poprvé byly navrženy v roce 1945 a první čpavkový model vznikl v USA v roce 1949. Hodiny se rozcházejí maximálně o sekundu za 300 milionů let.

Bicí hodiny. Bití je mechanismus hodin, který odbíjí hodiny, půlhodiny, nebo čtvrthodiny. Ve starožitnostech registrujeme, že se u hodinových strojů uvádí „čtvrťové“ nebo „půlové bití“, což odkazuje právě k tomu, zda hodiny bijí po čtvrthodinách či půlhodinách.

Boulle. Hodiny ve stylu Boulle jsou pojmenové po André-Charlesi Boulleovi. Spojují precizní hodinářství s luxusní dekorací baroka. Typické jsou dýhové intarzie z želvoviny a mosazi, bronzové zlacené aplikace a bohaté ornamenty.

Budík. Hodiny s mechanickým nebo elektronickým mechanismem pro buzení, často doplněné zvukovým signálem.

Caplovky. Hodiny s kyvadlem před ciferníkem, charakteristické jednoduchostí a přehledností. Caplovky bývají často opatřené skleněným šturcem, pod který se mohou schovat a být tak chráněny proti mechanickému poškození.

Cestovní hodiny. Přenosné hodiny, obvykle uzavíratelné do ochranného pouzdra, často zároveň opatřené alarmem.

Ciferník. Viditelná část ručičkových hodin, na které jsou zobrazeny číslice a ručičky.

Diptychové sluneční hodiny. Nejoblíbenější typ přenosných slunečních hodin od pozdně gotického období až po baroko. Jedná se o přenosné hodiny složené ze dvou destiček.

Diskové sluneční hodiny. Přenosné sluneční hodiny ve tvaru disku, na kterém je stupnice pro určování času.

Docházkové hodiny. Takzvané „píchačky“ jsou hodiny používané k registraci příchodů a odchodů zaměstnanců v továrnách a kancelářích.

Dózové hodiny. Malé hodiny uzavřené ve zdobené dóze s ciferníkem na horní ploše, typické pro 16. a 17. století. Pouzdro bylo obvykle válcového, hranolového či polygonálního tvaru.

Elektronické hodiny. Hodiny využívající křemenný oscilátor jako časový normál, poprvé uvedené v polovině 20. století. Přenosné modely vznikly ve Švýcarsku v 60. letech, masovou výrobu zahájila firma Seiko v roce 1969. Díky přesnosti a dostupnosti nahradily většinu mechanických hodinek.

Figurální hodiny. Hodiny dekorované soškami lidí či zvířat, oblíbené zejména ve 19. století, přičemž do módy se dostaly už v dobách Ludvíka XIV. a především Ludvíka XV.

Gnómon. Slovo převzaté z řečtiny znamená „ukazatel“ či „indikátor“. Jedná se o zřejmě nejstarší způsob hodin, respektive měření času s pomocí svisle umístěné tyče, jejíž stín se odráží na horizontální či vertikální stupnici. K takovým hodinám patřily také obelisky.

Hodinářství. Řemeslo spojené s výrobou, opravami a prodejem hodin a hodinek.

Hodinky. Přenosné hodiny nošené na těle, dnes nejčastěji na zápěstí, dříve byly velmi časté také kapesní hodinky. První kapesní hodinky se podle dostupných záznamů využívaly už ve druhé polovině 15. století. Dnes převládající náramkové hodinky přichází zpočátku 20. století a díky firmě Rolex se posléze stávají masovou záležitostí.

Hodiny. Přístroj určený k měření času, a to obvykle v rámci jednoho dne. Existují v mnoha formách od slunečních po atomové.

Horizontální sluneční hodiny. Hodiny, jejichž měřicí plocha je rovnoběžná s horizontem, stín na stupnici vrhá svisle umístěná tyč (gnómón).

Horologista. Staré označení pro hodináře, respektive orlojníka.

Hrací hodiny. Hodiny obsahující mechanismus hrající melodie, často propojené s odbíjením.

Hvězdné hodiny. Typ hodin používaný k určování času podle polohy hvězd na obloze. Horologium nocturnum, předchůdce pozdějších nočních hodinových přístrojů, vynalezl v 9. století Pacificus z Verony.

Chronograf. Chronograf je termín používaný pro hodinky, které umožňují přesné měření krátkých časových intervalů, tedy funkci stopek. Tento typ hodinek má obvykle několik subčíselníků s ručkami a dvě tlačítka nad a pod korunkou. U elektronických chronografů je čas zobrazen digitálně.

Chronometr. Výraz označující hodiny a hodinky, které dosahují nejvyšší úrovně přesnosti a dokážou trvale zobrazovat sekundy.

Indikační zařízení. Komponent hodin zobrazující měřený čas nebo další informace. Například ručičky nebo ciferník.

Isochronie. Schopnost oscilátoru (např. kyvadla nebo setrvačky) vykonávat pohyby ve stejných časových intervalech.

Kahancové hodiny. Druh ohňových hodin z konce 15. století. Kahancové hodiny měly baňku opatřenou stupnicí a byly plněny olejem. Účinkem ohně se snižovala hladina oleje v baňce, čímž se měnila hodnota na stupnici.

Kartelové hodiny. Nástěnné hodiny obvykle ve tvaru kartuše, vzniklé v Paříži během období rokoka kolem 30. a 40. let 18. století. Vyráběly se především z ohnivě zlaceného bronzu (ormolu), případně ze zlaceného lipového dřeva či tepaného zlaceného plechu a vyznačovaly se jednotným designem, který spojoval hodiny a konzolu do organického celku.

Kartušové hodiny. Bohatě zdobené nástěnné hodiny kartušového tvaru, typické pro interiéry 18. století. Centrem výroby kartušových hodin byl německý Augsburg.

Klepsydra. Synonymum pro vodní hodní. Nejstarší nález v podobě zdobené kónické nádoby se datuje do 13. až 14. století před naším letopočtem v Thébách. Jedná se způsob měření času podle výše hladiny vody. Tekutina odtéká z nádoby malým otvorem na dně. Oproti slunečním hodinám spatřovaly výhodu v možnosti určovat čas i v noci.

Kolečkové hodiny. Mechanické hodiny, jejichž mechanismus je poháněn soustavou ozubených kol. Jedná se o nejstarší typ mechanických hodin.

Konzolové hodiny. Hodiny umístěné na konzole přidělané ke zdi, často bohatě zdobené. Tento typ hodin se rozšiřoval z Francie do ostatních částí Evropy kolem poloviny 18. století.

Krbové hodiny. Dekorativní hodiny určené pro umístění na krbovou římsu, typické pro 18. a 19. století.

Krok. Mechanismus hodin, který převádí pravidelný pohyb oscilátoru na pohyb ozubených kol.

Kukačkové hodiny. Od roku 1730 se vyrábějí hodiny vyřezávané ze dřeva s mechanismem v podobě kukačky a píšťalovým soustrojím napodobujícím kukaččí hlas.

Kyvadlo. Stěžejní součást mnoha mechanických hodin zajišťující pravidelný chod díky zákonům isochronie.

Kyvadlové hodiny. Mechanické hodiny řízené pohybem kyvadla, vynalezené Christiaanem Huygensem v roce 1656.

Lihýř. Část regulátoru rychlosti mechanických hodin zajišťující rovnoměrný chod. Skládá se z vodorovné příčky otáčející se kolem svislé osy, s posuvnými závažími pro úpravu momentu setrvačnosti. Používal se od 13. století, později, zhruba v polovině 17. století, byl nahrazen kyvadlem a setrvačkou.

Lihýřové hodiny. Starší typ mechanických hodin, který nepoužívá kyvadlo, ale setrvačnou tyč zvanou lihýř.

Lodní hodiny. Přesné mechanické hodiny používané na lodích, často odolné vůči náročným podmínkám na moři.

Lucernové hodiny. Druh nástěnných závažových hodin vyvinutý kolem roku 1600 v Anglii. Hodiny svým tvarem připomínají lucernu, a zřejmě proto se jim říká „lucernové hodiny“. Jedná se o hodiny hranolového tvaru se zvonkem umístěným v horní části.

Mechanické hodiny. Hodiny nejčastěji poháněné ozubenými koly a mechanickým pohybem, nejčastější typ hodin od středověku až do příchodu elektroniky.

Minutová ručička. Minutová ručička se na hodinách poprvé objevila na přelomu 16. a 17. století. Její vynález je připisován švýcarskému hodináři Jostu Bürgimu, který v roce 1577 vytvořil hodiny s touto funkcí pro astronoma Tycha Brahe. Trvalo však více než sto let, než se minutová ručička stala běžnou součástí hodinářských mechanismů a začala se široce využívat.

Mysteriózní hodiny. Mysteriózní hodiny jsou vzácným druhem starožitných hodin, které se vyznačují skrytým nebo nenápadným mechanismem. Nejčastěji jde o kyvadlové hodiny, kde je ciferník součástí kyvné části a neustále se pohybuje, na rozdíl od běžných hodin, kde zůstává ciferník pevný a pohybuje se pouze kyvadlo.

Nástěnné hodiny. Hodiny určené k zavěšení na zeď. Nástěnné hodiny patří k nejstarším a nejrozšířenějším druhům mechanických hodin. Zatímco dnes je zavěšení hodin na zeď motivováno spíše úsporou místa, původně se hodiny začaly věšet na zeď kvůli závažovému pohonu. Hodiny tudíž bylo potřeba umístit tak, aby byl prostor na provaz či řetěz se závažím.

Nokturnal. Synonymum pro hvězdné hodiny, tj. hodiny používané k určování času podle polohy hvězd na obloze.

Obelisk. První obelisky pocházely ze 14. století před naším letopočtem a sloužily zároveň jako sluneční hodiny. Pod nimi se nacházela stupnice, na níž určoval čas vržený stín.

Obrazové hodiny. Ve druhé polovině 18. století přichází do módy kombinace malířského obrazu se zakomponovaným ciferníkem s funkčním hodinovým strojem. Výsledkem tak zpravidla byla malba pohledu na město či samotnou stavbu opatřenou skutečnými hodinami.

Ohňové hodiny. Hodiny měřící čas s pomocí plamene, který spotřebovává materiál. Ohňové hodiny známe v podobě svícových či kahancových hodin.

Olejové hodiny. Typ ohňových hodin, kde čas byl měřen pomocí hoření oleje v baňce označené stupnicí.

Orloj. Astronomické hodiny kombinující ukazatel času s dalšími funkcemi, jako jsou fáze měsíce, postavení slunce a planet. Nejznámější u nás je Staroměstský orloj v Praze. První věžní orloj se objevil na katedrále ve Štrasburku.

Oscilátor. Součást hodinového mechanismu, která zajišťuje pravidelný pohyb, například kyvadlo nebo setrvačka.

Pendlovky. Kyvadlové skříňové hodiny určené k zavěšení na zeď, rozšířené od konce 18. století z Rakouska.

Pendule. Luxusní hodiny s kyvadlovým mechanismem, které se obvykle umisťují na stoly, krbové římsy nebo police.

Pero hodinové. Mechanická součást hodinového stroje sloužící jako zdroj energie, zpravidla ve formě pružiny.

Pilové hodiny. Dekorativní hodiny s ozubenou lištou připomínající pilu. Pohon obstarávají samy hodiny svou vahou, když postupně sestupují po liště.

Podlahové hodiny. Velké hodiny určené k postavení na podlahu, často s dlouhým kyvadlem vyráběné od konce 17. století.

Pohon. Zařízení mechanických hodin vyvíjející konstantní hnací sílu. Nejvhodnějším pohonem mechanických hodin je závaží, které může být zavěšeno na laně, struně navinuté na buben, nebo na řetízku upevněném na řetězovém kole.

Polos. Součást slunečních hodin. Jedná se o ukazatel rovnoběžný se zemskou osou. Původně byl ukazatel plochý, ve starém Řecku jej zdokonalili do podoby vyduté polokoule.

Porcelánové hodiny. Hodiny v porcelánové schránce. Porcelánové hodiny se prosazují v 19. století a přicházejí z francouzské porcelánky Sévres.

Prkénkové hodiny. Typ zpravidla selských hodin zabudovaných do vykrajovaného prkénka, za které jsou pověšeny na zeď. Tento druh hodin se prosazoval zejména v polovině 19. století ve střední Evropě.

Pružina. Součást hodinového stroje sloužící k uchování a uvolňování energie, obvykle tvořící zdroj pohonu.

Přesýpací hodiny. Hodiny měřící čas s pomocí přesypávání písku s pomocí zemské gravitace. Přesýpací hodiny známe především v podobě dvou baněk umístěných nad sebou a spojených úzkým hrdlem. Měřený čas uplyne přesypáním písku z horní baňky do dolní.

Přístěnné hodiny. Hodiny určené k umístění ke stěně.

Rámové hodiny. Druh nástěnných hodin obdélníkového tvaru zakomponovaných do rámu vyplněného zlacenou profilovanou deskou obvykle zakrytou skleněnými dvířky.

Registrační hodiny. Hodiny sloužící k záznamu času, například v pracovních provozech nebo při měření výkonu.

Regulátor. Velmi přesný typ hodin, často používaný v observatořích a hodinářských dílnách.

Rovníkové sluneční hodiny. Přenosné hodiny s kompasem, jejichž měřicí stupnice byla rovnoběžná s rovníkem.

Ručička. Pohyblivý ukazatel na ciferníku hodin, který zobrazuje čas.

Ručičkové hodiny: Specifický typ analogových hodin, u kterých čas označují ručičky (hodinová, minutová, případně sekundová) pohybující se po ciferníku. Tento termín se používá pro zdůraznění vizuálního prvku ručiček.

Řetězové hodiny. Obvykle nástěnné či podlahové hodiny využívající řetězový mechanismus k pohonu hodinového strojku. Tento systém zahrnuje závaží zavěšená na řetězech, která při svém klesání uvolňují energii potřebnou pro chod hodin. Pro zajištění nepřetržitého chodu je nutné hodiny pravidelně natahovat zatáhnutím za volný konec řetězu, čímž se závaží zvednou zpět do výchozí polohy pod ciferníkem.

Setrvačka. Setrvačka, lidově nepokoj, je součást regulátoru mechanických hodinek a některých hodin. Skládá se z hřídele s věncem (setrvačná hmota) a spirálové pružinky (vlásku), který určuje její frekvenci. Frekvence bývá 1–2,5 Hz, což odpovídá počtu tiknutí za sekundu. Frekvenci lze upravit regulační ručkou.

Skeletové hodiny. Vyznačují se odhaleným hodinovým strojem, proto také často bývají ukryty pod skleněným obalem.

Skříňkové hodiny. Menší hodiny umístěné v uzavřené skříni, často dekorativní. Vzor na skříňky vytvořil v polovině 17. století Salomon Coster pod názvem Haagse Klokje.

Skříňové hodiny. Velké podlahové hodiny s dlouhou skříní, která chrání velké kyvadlo a závaží. Součástí interiérů se stávají zejména v 18. a 19. století.

Sloupkové hodiny. Hodiny se sloupky, které mají primárně dekorativní účel, u některých modelů i částečně konstrukční. Tento typ dekorace přichází po roce 1800. Obvyklým materiálem pro výrobu sloupků byl alabastr.

Sluneční hodiny. Hodiny měřící čas na základě pohybu stínu ukazatele (gnómónu) po ciferníku.

Starožitnosti. Předměty obvykle staré minimálně 50. let, které mají uměleckou, historickou nebo sběratelskou hodnotu.

Stoeltjesklok. Populární typ hodin z Fríska (nizozemské provincie) vyráběný od přelomu 16. a 17. století až do roku 1880. Stoeltjesklok jsou nástěnné hodiny z bohatě zdobeného plechu s charakteristickou zaoblenou dekorativní stříškou, přes níž se přehazovala látka či krajka.

Stolní hodiny. Menší hodiny určené k postavení na stůl, často bohatě zdobené.

Stolní věžové hodiny. Menší verze věžových hodin určená pro interiéry, oblíbená v renesanci.

Stopky. Přenosné zařízení pro přesné měření časových intervalů. První hodinky umožňující zastavení a opětovné spuštění vznikly před rokem 1800. V roce 1831 J. T. Winnerl z Rakouska vynalezl stopky s pohyblivou sekundovou ručkou. Adolphe Nicole roku 1844 přišel s mechanismem „srdíčko“ pro nulování ruček, což v roce 1862 vedlo k prvním plně funkčním stopkám. Ve 20. století se stopky integrovaly do náramkových chronografů a první elektronické stopky byly představeny roku 1971.

Sutky. V Čechách během středověku se takto označovaly přesýpací hodiny.

Svícové hodiny. Na počátku 13. století registrujeme ohňové hodiny v podobě svíce s připevněnými kovovými kuličkami hřeby. Jak ubývala svíce, kuličky či hřeby odpadávaly a jejich úder o kovou podložku oznamoval čas.

Šachové hodiny. Dvojice hodin používaných při šachových partiích k měření času jednotlivých hráčů.

Šatlén. Obvykle krátký řetízek určený k nošení kapesních hodinek. Jedná se o ozdobný řetízek, který mívá na jednom konci karabinku a na druhém buď další karabinku, nebo dekorativní zakončení, případně obojí. Někdy se šatlén připevňuje přímo k hodinkám, jindy je možné jej přichytit samostatně k řetízku. Patří mezi starožitné šperky a často bývá zdoben drahokamy nebo ozdobným přívěskem.

Švarcvaldky. Nástěnné hodiny s dřevěnou schránkou i mechanismem vyráběné od druhé poloviny 17. století. Dekorace hodin se odehrává na samotném ciferníku, který je malovaný, případní potištěný. Tento typ hodin pochází ze Schwarzwaldu z Jižního Německa.

Talířové hodiny. Původně se takto nazývaly hodiny s krátkým kyvadlem před ciferníkem obklopeným širokým reliéfně zdobeným rámem z pozlacené či postříbřené mědi. Tento druh hodin se prosazuje od konce 16. století v Německu. Dnes pod tímto názvem nacházíme spíše hodiny zabudované do keramického talíře.

Vahadlo. Staročeský výraz pro lihýř, tedy součást regulátoru rychlosti mechanických hodin, která zajišťuje rovnoměrný pohyb. Tvoří ji vodorovná tyč otáčející se kolem svislé osy, na níž jsou umístěna pohyblivá závaží umožňující upravit moment setrvačnosti. Tento mechanismus byl využíván od 13. století, ale přibližně v polovině 17. století jej nahradilo kyvadlo a setrvačka.

Válcové sluneční hodiny. Typ slunečních hodin ve tvaru válce s vyznačenou stupnicí. V horní části hodin je připevněn gnómon, jehož stín prozrazuje čas podle polohy na stupnici.

Vertikální sluneční hodiny. Typ slunečních hodin s vertikální měřicí plochou, často umístěné na fasádách budov.

Věžní hodiny. Hodiny umístěné na věži budovy, zpravidla opatřené bitím upozorňujícím obyvatele na aktuální čas. První železné věžní hodiny registrujeme v roce 1288 na zvonici ve Westminsteru a roku 1292 na katedrále v Canterbury.

Vodní hodiny. Nejstarší typ hodin měřící čas na základě odtoku nebo přítoku vody. Nejstarší dochovaný příklad vodních hodin registrujeme v podobě zdobené kónické nádoby používané k měření času pochází z období 13.–14. století př. n. l. z Théb. Tento systém využíval hladinu vody, která odtékala malým otvorem na dně nádoby. Na rozdíl od slunečních hodin umožňoval měření času i v noci.

Vteřinová ručička. Ukazatel na ciferníku hodin, který zobrazuje vteřiny.

Vyřezávané hodiny. Dřevo bylo odnepaměti důležitým materiálem při výrobě mechanických hodin. S tím se nabízela i možnost dřevo opracovat mimo jiné řezbářskou prací. Díky kombinaci měkkosti a pevnosti se pro vyřezávané motivy hodin používalo a stále používá lipové dřevo. Zlacené lipové dřevo také bývalo náhražkou dražšího bronzu.

Zaanse klok. Typ nizozemských hodin původem z města Zaandam kolem roku 1600. Hodiny se vyznačují charakteristickou zdobenou skříní a kyvadlem.

Závaží. Součást mechanických hodin zajišťující pohon hodinového stroje prostřednictvím gravitace.

Závěsné hodiny. Hodiny určené k zavěšení na zeď, často menší než podlahové hodiny.

Poznámka: Práce na této encyklopedii nadále pokračují. Postupně přidáváme nové články, případně rozšiřujeme stávající. Pokud najdete nějakou chybu, nepřesnost či chybějící informace, budeme rádi, když se nám ozvete.