Busta - Method Zavoral, sig. B. Benda - detail inzerátu

Starožitnost: Busta - Method Zavoral, sig. B. Benda

(sádrová busta, sign. B. Benda, vysoká 29 cm, v dobrém stavu, jen mírné oděrky) Zavoral Method Jan (* 28. 8. 1862 Neveklov, + 26. 6. 1942 Praha) - český římskokatolický duchovní. V roce 1880 vstoupil J. M. Zavoral do premonstrátského řádu v Praze a po vysvěcení roku 1885 působil v duchovní správě převážně v Jihlavě. V roce 1906 byl zvolen opatem strahovského kláštera v Praze a účastnil se pak aktivně charitativní, kulturní, národní i politické činnosti. Po vzniku Československa byl členem Revolučního Národního shromáždění za Čs. stranu lidovou (1918-20) a v letech 1920-25 senátorem. Pracoval také jako člen hlavního stanu Čs. červeného kříže. Překládal z řady jazyků a propagoval rozvoj československo-rumunských styků. Vynikal jako skvělý kazatel a udržoval rozsáhlé styky s předními příslušníky české inteligence. V době morálního marasmu za druhé republiky organizoval pohřeb K. Čapka dne 29. 12. 1938 a sloužil při této příležitosti pontifikální mši. Břetislav Benda (* 28. března 1897 v Líšnici u Milevska – 19. srpna 1983 v Praze) byl český sochař, který patří mezi významné české sochaře 20. století. Narodil se 28. března 1897 v Líšnici u Milevska jako nejstarší ze sedmi dětí učitele Františka Bendy a jeho ženy Žofie. První tři ročníky měšťanky vychodil v Milevsku, kde na podnět svých učitelů začal rozvíjet svou zálibu v kreslení. Čtvrtý ročník měšťanské školy musel navštěvovat až ve Strakonicích, kde při hodinách nepovinného modelování zcela dozrálo jeho rozhodnutí stát se sochařem. Od roku 1911 do 1915 navštěvoval sochařskou a kamenickou školu v Hořicích. V roce 1915 byl přijat na Akademii výtvarných umění, kde se stal žákem Josefa Václava Myslbeka. Jeho studia však přerušila první světová válka a v roce 1916 musel narukovat. Pod těžkou palbou v Itálii utrpěl vážná poranění obou dlaní, avšak toto zranění mu v další tvorbě nebylo překážkou. V letech 1919 až 1922 pokračoval ve studiu na Akademii pod vedením Jana Štursy. Od roku 1923 byl členem S. V. U. Mánes. Zemřel roku 1983 ve věku 86 let a je pohřben na vyšehradském hřbitově. Jeho umělecký projev nejvíce vystihují slova umělce: „Neznám motiv vzácnější, než je lidské tělo, a především ženské.“. Bendovo dílo je pevně novoklasicistní, jako dovršení odkazu Jana Štursy. Avšak i přes důsledné novoklasicistní vyznání se ve 20. letech věnoval sociálnímu uměním pod vlivem Otty Gutfreunda. Prvním jeho zveřejněným dílem se stal reliéf Panny Marie na kapličce v Líšnici u Milevska. Dále se věnoval především modelování ženského těla. Kromě bronzových soch tvořil i mnoho soch z mramoru. Jeho díla byla často veřejně vystavena v městských parcích, jako součást staveb a ve veřejně přístupných budovách. K závěru svého života často spolupracoval na svých dílech se svým synem Milanem Bendou (* 6. října 1941 v Praze).