Vranov nad Dyjí - kamenina

Továrnu na výrobu kameninových produktů ve Vranově nad Dyjí otevřel roku 1799 Josef Weiss, za jehož éry se zde vyrábělo především nezdobené levné nádobí. V roce 1816 ji pak koupil majitel zámku a vranovského dominia Stanislav Mniszek, pod jehož vedením došlo k rozšíření počtu zaměstnanců i sortimentu a zlepšení technologie výroby.

Pro Vranov nad Dyjí je typický takzvaný wedgwood, neboli jemná keramika v anglickém stylu, která je pojmenována podle manufaktury Josiaha Wedgwooda z města Stoke-on-Trent. Pro výrobu wedgwoodu získal Stanislav Mniszek oprávnění v roce 1828, o čtyři roky později také přišel s tištěním dekoru, který nebyl příliš nákladný na výrobu, avšak velmi dekorativní. Zdeněk Knápek v Rukověti sběratele porcelánu uvádí, že vranovský wedgwood bývá označován za nejlepší nádobí tohoto druhu vyráběné mimo Anglii.

Za vrcholné období vranovské továrny považujeme 30. a 40. léta 19. století, kdy se podniku dařilo ve velkém získávat odbyt i u náročných zákazníků a v zahraničí, kromě toho dostával mezinárodní ocenění. Zájem byl o místní soubory nádobí, ale také psací, toaletní či kuřácké soupravy, busty a figurální plastiky, vázy, květináče, kávostroje či ohřívače. Ve vranovské továrně pracovalo skoro 80 zaměstnanců na parou poháněném mlýnu na úpravu hlíny, čtyřech pecích a 25 kruzích.

Ve druhé polovině 19. století už se do úspěšnosti továrny ve Vranově promítla konkurence v nedalekém Kravsku a v podobě porcelánek produkujících levnější zboží. Tím se logicky snížil odbyt vranovských výrobků.

Ve Vranově nad Dyjí také proběhly pokusy o výrobu porcelánu, ale vzhledem k nulovému počtu dochovaných kusů zřejmě k ostré produkci ani nedošlo.

V roce 1863 podnik vyženil hrabě Stadnický, od 70. let však vranovskou továrnu začaly stíhat ekonomické potíže související s poklesem zájmu o její zboží a v roce 1882 došlo k ukončení provozu.

Vranovskou keramiku často poznáme podle značky s nápisem "FRAIN", což je německý název Vranova nad Dyjí. Do roku 1986 se městys jmenoval pouze Vranov, až poté přibylo do názvu umístění u řeky Dyje.

Užitečné zdroje

Toulavá kamera: Vranovská kamenina

Zámek Vranov: Vranovská kamenina

KNÁPEK, Zdeněk. Rukověť sběratele porcelánu. Olomouc, 2003. Rubico.