Slovník starožitného nábytku

Níže naleznete slovník pojmů spojených primárně se starožitným nábytkem. Na této stránce najdete vysvětlení odborných termínů, které můžete běžně sledovat v inzerátech s prodejem starožitného nábytku, ale zároveň nemusejí být dostatečně známé pro laickou veřejnost. Nejedná se o slovník samotného nábytkářského oboru, i když některé výrazy jsou společné.

Slovník starožitného nábytku

Americká knihovna. Od klasické knihovny se tzv. americká knihovna liší především prosklenými výklopnými dvířky (pro každou poličku jsou samostatná dvířka).

Americký psací stůl. Tzv. americký stůl se obvykle liší roletou, kterou lze vlnitě přetáhnout přes pracovní desku stolu.

Aplika. Kovová ozdoba nábytku, zpravidla umísťovaná na roh, aby chránila nábytek před otlučením.

Bombé. Francouzský výraz pro styl nábytku z přelomu 17. a 18. století projevujícího se vypouklými boky a čely zásuvek.

Bufet. Nižší úložný nábytek určený do kuchyně či obývacího pokoje.

Cabriole. Nábytkové nohy, které byly v módě v první polovině 18. století. Cabriole jsou v horní části zakřivené a směrem dolů se zužují a směřují dovnitř.

Dýha. Tenký list dřeva tlustý 0,3-6 milimetrů, který se využívá pro povrchovou úpravu nábytku, případně se z dýh lepených na sebe (křížem podle směru vláken) vyrábí překližka.

Etažér. Druh nábytku s poličkami ve více patrech nad sebou, které jsou zpravidla ze všech stran odkryté. Etažéry se tedy obvykle vyrábějí bez bočních stěn a většinou i bez té zadní.

Fauteiuil (popř. fotel). Francouzské polokřeslo, tedy odlehčené polstrované křeslo s područkami. Jedná se o druh nábytku primárně z 18. století.

Finiál. Dekorace v podobě ozdobné špice.

Fronton. Ozdobný štítový nástavec na vršku úložného nábytku.

Gravírování. Vytváření pravidelného vzoru na pevném podkladu částrečným odstraňováním materiálu z povrchu. V oboru starožitného nábytku sledujeme zdobení gravírováním na kovových částech nábytku.

Highboy. Americký vysoký kabinet, do jehož horní zásuvky lze obvykle dosáhnout jen ze stoličky.

Hnízdové stolky. Sada stolků, z nichž každý je o kousek menší než ten předchozí, aby se daly postupně naskládat pod sebe a zabíraly tak v místnosti prostor jen o velikosti toho největšího z nich.

Chinoiserie. Evropský styl dekorace inspirovaný východní Asií, zejména Čínou, který se začal objevovat v 17. století a naplno se prosadil v 18. století. Chinoiserie se vyznačuje asymetričností, důrazem na přírodu, volný čas a potěšení, což jsou témata, která Evropané považovali za typická pro čínskou kulturu.

Inkrustace. Plošné zdobení povrchu různými plochými materiály. Do inkrustací spadá například intarzie nebo marketerie.

Intarzie. Povrchová úprava ve formě mozaiky vyskládané z dýh.

Kas. Typ skříně z evropského baroka, často malovaný, zdobený florálními motivy či jednobarevně.

Klubovka. Subtilnější druh křesla, snáze přenosného.

Koleno. Horní prohnutá ozdobná část nohy židle (obvykle z 18. nebo 19. století).

Konzolový stůl. Stůl určený k připevnění na stěnu. Konzolový stůl tak obvykle disponuje nanejvýš dvěma nohami.

Kořenice. Dýha odebraná z kořenové části stromu, která se vyznačuje velmi bohatou kresbou a užívá se tak pro zdobné části nábytku.

Koutnice. Skříň určená svým tvarem k umístění do rohu místnosti.

Kování. Kovové části nábytku, pro které se hodí větší pevnost, odolnost či únosnost. Používá se tedy například pro vyztužení hraj, jako panty, klíčové dírky atd.

Lowboy. Americký nízký kabinet, často vyráběný jako doplněk k highboyi.

Manžetník. Starý druh úložného nábytku se zásuvkami vyrovnanými nad sebou určenými na manžety a límečky.

Marketerie. Výzdoba povrchu plošnými materiály. Zatímco intarzie je druhem inkrustace složeným výhradně z dýh, v marketerii se jedná o další druhy materiálů jako perleť, mosaz či želvovina.

Mycí komoda. Přenosná komoda, která kromě úložných prostor disponuje také umyvadlem.

Mycí stolek. Přenosný stolek s umyvadlem.

Němý sluha. Druh nábytku sloužící pro pověšení oblečení. Na rozdíl od obyčejného věšáku bývá němý sluha zakončen nikoli jedním či více háčky, ale napevno přidělaným ramínkem. Hodí se například pro pověšení pánského obleku.

Paraván. Druh nábytku, který slouží k zakrytí výhledu části místnosti. Paraván tedy slouží například pro vytvoření prostoru pro převlékání, nebo provizorně rozděluje místnost na dvě části.

Parketový vzor. Geometrický vzor skládání dýh.

Patka. Ozdobné zakončení nábytkové nohy.

Pedig. Přírodní materiál z vnitřní části stonku ratanové liány, který se používal a stále používá na výplety sedáků, opěradel, případně dalších částí starožitného nábytku. Pedig časem tmavne, a proto je nový výplet výrazně světlejší než původní.

Pietra dura. Technika užívaná například na deskách stolů, která spočívá ve skladbě obrazu z kamenů, které jsou barevné, naleštěné a nalepené k podkladové desce. Základ tvoří obvykle deska ze zeleného, černého nebo bílého mramoru. Pietra dura se poprvé začala objevovat v Římě během 16. století.

Polokřeslo. Subtilnější druh křesla na čtyřech nohách velmi se podobající se židli.

Psací komoda. Komoda s výklopnou deskou na psaní.

Psací sekretář. Sekretář s výklopnou deskou na psaní.

Sekretář. Druh úložného nábytku, určený spíše na skladování dokumentů, často bývá doplněn výklopnou psací deskou.

Semainier. Francouzský úložný nábytek z konce 18. století, obvykle opatřen sedmi zásuvkami (podle počtu dnů v týdnu, jednalo se o šatní nábytek)

Spojnice. U židle část propojující sedák s opěradlem.

Šelak. Přírodní živice z výměšků samičky červce lakového vyskytujícího se v lesích v Indii a Thajsku. Od 19. století se používá pro luxusní povrchovou úpravu dřeva dosahující velmi vysokého lesku.

Šezlong. Druh nábytku určenému k sezení či ležení. Jedná se o sedadlo s opěradlem a dlouhým sedákem, aby se na něj mohl člověk položit i s nataženýma nohama. Šezlong zpravidla disponuje jednou područkou.

Tabernákl. Kostelní úložný prostor zpravidla umístění v sakristii. Jedná se buď o malou skříňku, případně o velký kus nábytku s malým úložným prostorem v horní části určeným na eucharistii.

Taburet. Malé čalouněné sedátko bez opěradla či područek.

Talířník. Druh úložného kuchyňského nábytku, který je určen pro ukládání talířů, jak již napovídá jeho název. Dále se do talířníku ukládají další druhy nádobí, případně obsahuje ještě zásuvku na příbory.

Toaletka, popř. toaletní stolek. Druh nábytku určeného primárně pro ložnici, případně předsíň či šatnu. Jedná se o stolek či úložný prostor, k němuž je napevno uchyceno zrcadlo.

Tordování. Šroubovité stáčení. Ve starožitnostech registrujeme nábytek s tordovanými sloupy, které vznikaly soustružením do šroubovitého tvaru.

Trnož. Část nábytku, která spojuje nohy stolů nebo židlí v prostřední či spodní části, aby bylo docíleno vyšší stability a udržení nohou maximálně kolmo k podlaze.

Ušák. Hovorové označení velkého křesla s opěradlem, které se v horní části rozšiřuje do tvaru vzdáleně připomínajícího uši.

Vertiko. Druh úložného nábytku orientovaný na výšku (vertikálně). Spodní část úložných prostor bývá zpravidla zakryta dvoukřídlými dvířky, nad nimi se nachází jedna až dvě zásuvky a shora je vertiko zakončeno odkládací deskou.

Voluta. Dekorační prvek ve tvaru spirály.

Zástěrka. Ozdobný spodní okraj nábytku.

Zlacení. Ozdobná technika spočívající v nanášení velmi tenké vrstvy zlata na pevný povrch.