Ostrov nad Ohří, PULS
Porcelánku v Ostrově nad Ohří založili Josef Pfeiffer a Ludwig Löwenstein roku 1873. Značení ostrovského porcelánu zpravidla obsahovalo vtlačená písmena „P“ a „L“ podle zakladatelů a provozovatelů Pfeiffera a Löwensteina, respektive jejich potomků, a písmeno „S“ jako „Schlackenwerth“, tedy německý název Ostrova. Případně se k písmenům „P“ a „L“ uváděl celý německý název města. Později se používala značka PULS.
V roce 1901 Pfeiffer s Löwensteinem předali výrobu svým synům - Josefu Pfeifferovi mladšímu a Rudolfu Löwensteinovi. Zejména díky mladému Pfeifferovi přišlo velké zkvalitnění výroby, zatímco Rudolf Löwenstein se staral spíše o ekonomickou stránku provozu.
Porcelánce se pod novými majiteli také podařilo získat zastoupení ve Vídni díky spolupráci s prestižní manufakturou Josefa Böcka. Jedním z návrhářů porcelánky se navíc stal Josef Hoffmann, podle jehož předloh se dělaly nápojové soupravy. Pro ostrovskou továrnu navrhovali také Michael Powolny či Emanuel Josef Margold.
V Ostrově také přicházejí se značkou DIAMANT, která se používá pro místní specialitu - žáruvzdorný porcelán. Během 20. let přichází porcelánka i s plastikami a dalšími dekorativními předměty. Zároveň se těšila zájmu o své zboží v zahraničí, a to i v zámoří a byla jednou z pěti českých porcelánek, které se účastnily mezinárodních soutěží. V podniku tou dobou pracovalo kolem 300 zaměstnanců.
Příběh úspěšného podnikání končí po druhé světové válce, kdy je ostrovská porcelánka znárodněna. Vzhledem k chybějícím kvalifikovaným zaměstnancům a orientaci města na těžbu uranu nakonec v roce 1948 dochází k uzavření porcelánky a její vybavení se stěhuje do Concordie Lesov. Areál továrny zůstává převážně opuštěný.
Užitečné zdroje
icostrov.cz: Ostrovský porcelán
KNÁPEK, Zdeněk. Rukověť sběratele porcelánu. Olomouc, 2003. Rubico.
