Royal Dux, Duchcov - porcelán
Porcelán z Duchcova na Teplicku je momentálně zřejmě nejznámějším a nejvyhledávanějším mezi zahraničním sběrateli starožitností. Už v době, kdy se nejpopulárnější kusy v Duchcově vyráběly, byly určeny primárně pro export. „Je trochu českou ostudou, že tato porcelánka byla vždy v Čechách podceňována. Stalo se tak, že její nejlepší produkty dnes naleznete pouze v zahraničí,“ píše Marek Mahler v knize Oceňování starožitného porcelánu. Mahler zároveň upozorňuje na skutečnost, že populární secesní figurální kusy jsou spíše vyrobeny z jemné kameniny, po první světové válce se také figurální výrobky modelovaly z keramiky.
Továrna v Duchcově byla založena roku 1853, o sedm let později ji kupuje Eduard Eichler a přejmenovává ji na E. Eichler Thonwaren - Fabrik. V roce 1898 se podnik mění na akciovou společnost a přejmenovává se na Duxer Porzellan - Manufaktur, A - G., sídlo firmy se stěhuje do Berlína. Společnost se zároveň rozšiřuje o porcelánku Blankenhaimu u Weimaru.
Kolem roku 1900 se na výrobcích objevuje charakteristická nalepovaná značka růžového trojúhelníku s nápisem Royal Dux Bohemia. Zároveň se v Duchcově začíná více vyrábět i z porcelánu.
Na rozdíl od jiných českých porcelánek se duchcovská výrazně přizpůsobuje nastupujícímu stylu secese. V období před první světovou válkou vznikají nejpopulárnější velké figury v zelenohnědých odstínech, které jsou výsledkem práce převedším vedoucího modeléra Aloise Hampela.
Továrna má zároveň zastoupení ve Vídni, Londýně, Paříži, Madridu, Berlíně, Hamburgu, Amsterdamu, Stockholmu a Bologni.
Nejslavnější období značky Royal Dux končí s první světovou válkou, která s sebou přináší ekonomické potíže, vazby na zahraniční trh se přetrhávají. V meziválečném období továrna stagnuje, soustředí se spíše na pokračování předešlé výroby.
Po druhé světové válce přichází zestátnění továrny, ta i jako součást národního podniku funguje se specializací na figurální a ozdobné produkty. Ze začátku se však potýká s nahrazováním většiny původních zaměstnanců, kterých se týkalo vysídlení.
Od poloviny 50. let se Duchcov vrací do popředí zájmu zahraniční klientely, pokračuje ve výrobě realistických figurálních motivů i stylizovaných motivů. Skvělou reklamou je výstava EXPO 58 v Bruselu, kde slaví úspěch kolekce Jaroslava Ježka. Tou dobou se také duchcovská porcelánka zařazuje do národního podniku Karlovarský porcelán.
V roce 1992 vzniká Royal Dux Bohemia a. s., roku 1997 se pak stává součástí akciové společnosti Český porcelán. Závod Royal Dux Duchcov úspěšně pokračuje jako součást Českého porcelánu i nadále.
Užitečné zdroje
BRAUNOVÁ, Dagmar. Porcelánová tradice. Karlovy Vary, 1992. Haas & Czjzek, spol. s.r.o.
BRAUNOVÁ, Alena. Kouzlo keramiky a porcelánu. Praha, 1985. Práce.
MAHLER, Marek. Oceňování starožitného porcelánu. Praha, 2004, Asociace starožitníků České republiky.
